P ř í b ě h y :

28. dubna 2007 v 15:54 | Miloslav Jandík z Prahy
1) Soudruhovi Gustávu Husákovi vrtalo hlavou, proč Michail Gorbačov je tak úspěšný a ve světě oblíbený se svojí "perestrojkou a glasností" a raisuje si po celém světě se svojí Raisou. Husák sednul do Tupoleva 104 a přistál v Kremlu a za Gorbačovem s otázkou: "Tavárišč Gorbačov, pačemu ty tak úspěšný, oblíbený, po celém světě?" Na to mu Gorbačov odpověděl: "No, Gustáv, patamů, čtó já mám chytré, inteligentné a bystré tajemníky, katorije bleskurychle odpovedajů zadaný dotaz. "Tavarišč Ševarnadze, idi sjůdá! Kto takoj? Je to syn vtého táty, ale tvoj brat to nieje?" Tovarišč Ševarnadze rýchlo odpovedal: "To som predsa ja, Ševarnadze!"
Soudruhovi sklaplo z tak rychlé odpovědi soudruha Ševarnadzeho. Nasednul do letadla a zpátky do Prahy. Zavolal si generálního tajemníka Vasila Bilaka a řekl mu: "Vasile, jestlipak víš, proč je Gorbačov tak úspěšný a oblíbený po celém světě?" Soudruh Bilak na to: "Nevím" Husák mu odpověděl: "No tak vidíš! Je to proto, že má chytré, inteligentní a schopné tajemníky!""Vasile, položím ti jednu otázku, ať si tě vyzkouším. Řekni mi, kdo to je? Je to syn tvého táty, ale tvůj brácha to není?" Vasil dlouho přemýšlel, ale nakonec to vzdal a dal se poddat: "Kdo to tedy je, soudruhu Gustáve?" Husák mu na to odpověděl: "No přece Ševarnadze!" Bilakse na něho nechápavě podíval a opáčil: "Jak to, že Ševarnadze? Syn mýho táty?" Husák mu na to odpověděl: "Proč? To nevím!"
2) Jeden Český Honza se válel doma na peci už 18 let. To se jeho mamince nelíbilo a tak mu napekla tři rance buchet a dala tři kbelíky vody, aby šel do světa se něco pořádného naučit a něco už konečně dělat. Milý Honza sebral tři rance buchet a tři kbelíky vody a šel tedy do světa. Přišel k prvnímu lesu, sednul si na první pařez a pustil se do buchet. Kde se vzal, tu se vzal, najednou před ním stál dědeček, který na něm začal somrovat: "Honzo, Honzíku, mám hlad, dáš mi buchtu?" Honza dědovi odpověděl: "I to víš, dědečku, že ti dám buchtu, vem si třeba celý ranec, kdo se s nima má tahat po světě, ale splníš mi za to přání, viď?" Děda na to: "I to víš, Honzíku, že ti splním přání." A tak Honza dal dědečkovi ranec buchet, deda rynec buchet snědl a povídá Honzovi: "Honzo, dostal jsem po těch suchejch buchtách nějakou žízeň, dáš mi napít vody?" Honza na to odpověděl: "Jen se napij, dědečku, třeba celý kbelík, kdo se s tím má vláčet po světě." A tak děda vypil celý kýbl vody a povídá: "Honzo, nějak mi vytrávilo, dáš mi ještě buchty?" A Honza na to povídá: "To víš, dědečku, že ti dám ještě buchty, tady máš celý ranec, kdo se s tím má tahat po světě, ale splníš mi i druhé přání, viď?" Děda mu na to: "I to víš, Honzo, že tu splním další přání, jen mi del už konečně ty buchty." A tak Honza dal dědovi druhý ranec buchet, ten je sežral a povídá: "Honzo, zase jsem dostal nějakou žízeň, dáš mi napít ještě vody?" Honza na to: "Samozřejmně dědečku, jen se napij, tady máš druhý kýbl vody." Děda vychlastal druhý kýbl vody a povídá: "Honzo, ještě mám hlad, dáš mi ještě buchty?" Honza na to: "Samozřejmně dědečku, že ti dám ještě buchty, tady máš celý ranec, kdo se s tím má vláčet po světě, ale splníš mi i třetí přání, že?" Děda mu odpověděl: "To víš, Honzo, že ti splním i třetí přání." A tak děda sežral Honzovi poslední třetí ranec buchet a povídí: "Honzo, zase mi po těch suchých buchtách vyschlo, dáš mi napít ještě trošku vody?" Honza mu na to odpověděl: "Jen se napi, dědečku, vypi třeba celý kbelík vody, kdo se s tím má vláčet po světě." A tak mu děda vychlastal poslední třetí kýbl vody. Milý Honza nakonec povídá po chvíli dědovi: "Tak, dědečku a teď mi splň ty tři moje přání." Děda se na něho zvídavě podívá a povídá: "Honzo, a kolik ti je vlastně let?" a Homza povídá: "No, bylo mi už osmnáct." a děda mu odpověděl: "A to ještě věříš na pohádky?"
Jsem již nejméně sedminásobný děda a rád bych dal radu všem věřícím katolíkům, Jehovistům i ostatním křesťanům, kteří věří na to, že se Ježíš vrátí a provede nějaký "zázrak", mrtví vstanou z hrobů a bude tady najednou "Boží království" na Zemi. Tak to není. Ani Bůh, který nemá ruce, ani nohy, ani Ježíš, který je již v Duchovním světě, to nemohou učinit nějakým zázrakem, ale, my, mírumilovní, současně, žijící lidé, kteří máme ruce, nohy a také alespoň trochu zdravého rozumu, můžeme každý učinit, alespoň malý zázrak, že se změníme k dobrému, že budeme žít jako Ježíš, a pomáhat druhým a každého žihjícího tvora, tedy hlavně všechny lidi kolem sebe, mít rádi, bez ohledu na rasu, vyznání.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Slušný občan ČR Slušný občan ČR | 7. října 2007 v 22:37 | Reagovat

JSEŠ BLÁZEN!

2 Miloslav Jandík Miloslav Jandík | E-mail | 14. listopadu 2009 v 11:04 | Reagovat

Podle čeho tak soudíš? Podle sebe?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama